Přišla zima a napadl sníh. V mém vozovém parku ale není žádný mechanizmus na odklizení sněhu z trati. Pořizovat nějaké jednoúčelové řešení se zatím zdá zbytečné, protože jeho využití zase nebude tak velké. U nás když je sníh, tak ho je tolik, že nepomůže nic. A dnů, kdy je sněhu tak akorát, je málo. Zaujala mne fotografie lokotraktoru s pluhem LGB 25604. Udělat nějakou odnímatelnou nástavbu na můj lokotraktor LGB 23900 by nemuselo být tak složité.
Zkusil jsem navrhnout jednoduchý pluh z rovných dílů, žádné složité tvarování. Radlice bude jednoduchá ve tvaru písmene V. Nosná konstrukce, ve tvaru obráceného U, bude obepínat kapotu lokotraktoru. S radlicí bude spojena dvěma příčnými elementy. Radlice bude vyztužena vodorovně položeným trojúhelníkem ve výšce čelních šroubků držících kapotu.
Zbývá dořešit uchycení celé konstrukce. Hlavní podmínkou řešení je co nejmenší zásah do stávajícího modelu LGB 23900. Nesmí být nijak omezen letní provoz bez nástavby. Prohlídkou modelu jsem zjistil, že jediný použitelný otvor pro uchycení nástavby je pod stříbrným komínkem. Horní část nosné konstrukce nástavby se protáhne až ke kabině strojvedoucího. Vyvrtají se do ní dva otvoty o průměru 3,5 mm. Jeden pro modrý komínek a druhý pro šroubek na uchycení nástavby.
Vyjmul jsem z kapoty stříbrný komínek a odřízl z něj úchytky. Do komínku jsem vyvrtal otvor o průměru 3 mm a do něj zašroubil šroubek M 3,5 a odřízl mu hlavičku. Ze spodní části kapoty jsem přilepil dvojici matiček M 3,5 za tepla zasazené do trubičky z vypsaného fixu. Pro letní provoz se našroubí komínek, v zimě se použije pro uchycení nástavby.
Nástavbu jsem zhotovil z plexiskla. Radlice má tloušťku 2 mm, boční strany nosné konstrukce 8 mm a zbytek konstrukce 2,5 mm. Pro lepení jsem použil lepidlo Kanagom. A pak hurá na trať.
První jízda ukázala dva nedostatky. Bylo nutné upravit spodní okraj radlice. Mezera mezi temenem kolejnice a radlicí bude muset být asi 2 mm, jinak při změně sklonu tratě radlice drhne o kolejnice nebo se zasekává na vyhybkách. Upravil jsem také šířku profilu. Původní šířka 160 mm byla zbytečně velká. Pro oblouky o poloměru 800 mm a vozy o rozvoru 160 mm by v zatáčkách měla podle NEM 104 stačit šířka 154 mm. I to se mi zdálo zbytečně moc, a tak jsem šel až na šířku 146 mm, která odpovídá jízdnímu profilu na rovné trati.
Po úpravě tvaru nástavby jsem přistoupil ke konečné povrchové úpravě. Použil jsem barvy Rewell. Základ je v ocelově šedé metalické barvě. Boční pruhy jsou v matné bílé a červené barvě.
Než jsem stačil pluh dokončit, napadlo tolik sněhu, že už pluh nepomůže. Snad ještě bude příležitost na jaře.