S modelovou železnicí jsem začínal již téměř před padesáti lety. Tehdy to byl plechový vláček Merkur. Ovál se dvěma ručními vyhybkami, parní lokomotiva s tendrem, dva osobní vozy a cisterna. Bohužel, dodnes se zachovaly pouze koleje. Kde skončily vozy, netuším...
Po několika letech jsem přesedlal na měřítko H0. Tehdejší naše bytové prostory neumožňovaly stavbu pevného kolejiště, takže zůstalo jen u příležitostného ježdění po koberci. Vozový park se postupně rozrůstal až na současný stav 30 hnacích vozidel a 120 vagónů. Když už se bytové poměry zlepšily, zase nebyl čas. Takže vláčky pouze plní tři vitríny v pracovně. Fotografie vozového parku H0 najdete v galerii.
Příchod vnučky mi dal nový impulz k další fázi modelové železnice. Měřítko H0 je přeci jenom příliš velké na domácí kolejiště. A na druhou stranu zase dosti malé na to, aby bylo možné vozit hračky. Chtělo to něco jiného. Z různých variant řešení mne to stále více táhlo do zahrady. Po návštěvě zahradní železnice pana Váni ve Střížově bylo rozhodnuto.
Na dalších stránkách naleznete informace o mém postupu při realizaci malé zahradní železnice. Také se budu věnovat způsobu řízení, zejména s využitím počítače.